Přezletice
Kategorie: | Urbanismus |
Název: | Přezletice - lokalita "B" Panská pole |
Lokace: | Přezletice, okres Praha-východ |
Fáze: | Územní studie |
Autoři: |
Ing. arch. Jiří Písek, Ing. Jan Krauz |
Spolupráce: | Ing. Jiří Klofák |
Datum: | 2020 |
Charakteristika
Požadavkem zadání územní studie Přezletice - lokalita B Panská pole bylo koncipovat lokalitu tak, aby se vyznačovala městskostí, popřípadě maloměstskostí.
Z hlediska formy je takového charakteru dosaženo nejen předpokládanou intenzitou využití a očekávaným širším spektrem druhů využití, ale také základním prostorovým uspořádáním - v tomto případě definováním stavebních bloků s uličním primárně ortogonálním řádem, jakož i vymezení prostoru veřejných prostranství v podobě parků a náměstí, které celkové vnímání lokality dotváří. Význam řádu je zde ve všech souvislostech zásadní. Ortogonální řád evidentně posilní výjimečný o historii opřený prvek, který jej “narušuje” - tzv. Stará cesta na jihu.
Návrh lokality B v jižní části tvoří jednu ucelenou čtvrť. Svým uličním uspořádáním vzdáleně navazuje na sousedící vilovou čtvrť, která byla založena před koncem 19. století jako vysloveně residenční enkláva.
Samotný ortogonální řád však k městské formě nepostačuje. Dalším formálním atributem městskosti je kompaktnost. Kompaktnost automaticky neznamená vyšší hustoty, zejména vyšší hustoty zástavby, čili jednoduše řečeno - větší naplněnost místa stavebními objemy. Velmi kvalitní městské prostředí by totiž mělo být kompaktní ve smyslu hustoty přiměřeně. Tento stěží definovatelný znak se v navrženém řešení projevuje nejprve jasnou čitelností a zřetelným členěním místa na veřejné a neveřejné (soukromé) plochy, a následně uspořádáním ploch veřejných.
Dotvoření městské formy prostřednictvím práce s výškou zástavby není stěžejním, nicméně vhodným prvkem návrhu a je s ním uvažováno současně ve spojení s navrženým typem výstavby. Proti předchozím studiím je v jižní části totiž nově uvažováno s charakterizováním stavebních bloků na stavební bloky pro rodinné domy různého uspořádání a na stavební bloky pro domy obytné. Stavební blok pro obytné domy je soustředěn jižně od hlavní komunikace lokality v prodloužení ulice Habrová a v přímé návaznosti na vymezené veřejné prostranství, jehož součástí by mělo být náměstí navazující na školní areál. Gradace hmot směrem k centru obce či lokality je vhodným orientačním i prostorovým prvkem. Vymezení veřejného prostoru uliční řadou bytových domů pak dotváří městský vzhled lokality. V souvislosti s definovaným rozsáhlým veřejným prostorem není uvažováno s protnutí tohoto prostoru severojižně orientovanými komunikacemi vyjma pěších a cyklistických tras. Veřejný prostor je dopravně obsloužen z jihu komunikací podél školního areálu.
Jižní stranu vymezeného veřejného prostranství v návaznosti na školní areál by měly dotvářet stavby veřejné infrastruktury obce, zatím nespecifikované. Mohlo by se kupříkladu jednat o komunitní centrum, objekt pro volnočasové aktivity, základní uměleckou školu, školku, radnici, dům s pečovatelskou službou, dům pro seniory, dům pro bydlení školských pracovníků a podobně.
V jižní části jsou definovány tři hlavní typy zástavby. Jedná se o plochy čistě obytné se zástavbou rodinnými domy, plochy obytné se zástavbou bytovými domy a plochy se stavbami občanské vybavenosti. Pro jednotlivé plochy jsou nově stanoveny rámcové regulační prvky, které korespondují se zadáním a platným územním plánem a zamezují odlišnému využití lokality od realizovaného návrhu.
Urbanismus