Charakteristika

Původní podoba domu v Jílovém byla z 30.let minulého století, kdy v jedné ulici vedle sebe vznikla trojice shodných staveb. V průběhu své existence námi řešený dům absolvoval několik stavebních úprav, do vnějšího vzhledu se nejvýrazněji propisoval objekt vstupní verandy, zahradní přístavba a vikýř nad vstupní verandou.

S ohledem na přetrvávající kvality původního domu, i vazbu na další dva stejné objekty dále v ulici, byla akcentována snaha o zachování historických kvalit, odstranění nevhodných zásahů a doplnění objektu o potřebné prostory vhodným hmotovým pojetím. Stávající pozice domu v jihozápadní části pozemku téměř v polovině uliční hranice nebyla z hlediska orientace ke světovým stranám a vazbě ke klidové části zahrady úplně nejvhodnější.

Požadavků klienta na dispoziční řešení nebylo možné dosáhnout pouze v objemu původní stavby. Tím se otevřela možnost uvažovat o takové přístavbě domu, která by uměla nabídnout, jak plnohodnotnou vazbu obytného prostoru se zahradou, tak i v tomto prostoru zajistila klid, soukromí a dostatečné oslunění. Nová hmota přístavby se proto vysunula ze zadní části domu do zahrady. Přístavba je pojata jako moderní, přesně vymezený pravoúhlý objekt, výrazově odlišný od původních konstrukcí, s velkým prosklením. V návaznosti na původní objekt je pak přístavba navýšená o druhé ustupující podlaží, čímž vzniká architektonicky adekvátní objem nové části v poměru ke stávající, i adekvátní objem ve vztahu k prostorovým potřebám klienta. Těleso přístavby proniká do původního objektu, vzniká tak těsné spojení nového se starým.

U vstupu do domu vznikla druhá přístavba a to ve formě zastřešení parkovacích stání a navazujícího skladu. Tato konstrukce je situována kolmo k prvnímu objektu přístavby, tedy podél uliční čáry. Přístřešek je řešen materiálově odlišně od hlavní přístavby i stávajícího domu, tímto materiálem se propisuje i do jihovýchodní fasády, čímž je podpořen pocit průniku těles a zároveň vhodně zvýrazněn hlavní vstup do domu.

Nové hmotové uspořádání je jasně čitelné co do funkčního, tak i historického dělení. Objekty se vzájemně dobře doplňují, i když si každý drží svůj charakter. Nově vzniká kvalitní propojení domu se zahradou.

Stávající členění jednotlivých pater se de facto kompletně upravilo. V přízemí byla zachována pozice atraktivní vstupní haly, přičemž bylo důležité ji „obsadit“ životem. Změnou umístění a novým tvarovým řešením schodiště se dosáhlo skvělého komunikačního propojení jak v přízemí, tak v podkrovním podlaží. Hala se tak stala jakýmsi „srdcem“ domu, ke kterému se orientují pak všechny další obytné prostory.
Na halu přímo navazuje hlavní obytný prostor situovaný v celém obdélníkovém půdorysu nové přístavby. Jedná se o moderní obývací pokoj s kuchyňským koutem, jídelní a odpočinkovou částí, s výrazným prosklením na delších stranách propojujícím jej se zahradou a do budoucna plánovanými terasami.
Dva v přízemí situované pokoje jsou nově pojaty jako pokoj dětí a ložnice rodičů. Do budoucna se uvažuje s přemístěním dětí do podkroví a pokoj pak využívat pro návštěvy. Umístění ložnice v přízemí umožňuje bezbariérové pohodlné bydlení obyvatelům i ve vyšším věku. S plnou soběstačností přízemí souvisí i v původním půdorysu domu umístěná komfortní koupelna, prádelna, sklad a samostatné WC.
V podkroví jsou nově situovány dva pokoje, koupelna a WC, v hmotě přístavby pak pracovna s velkorysým okenním výkladcem orientovaným do zahrady.