Charakteristika

Návrh bytového domu v Praze 8 - Libni prověřil naše schopnosti pracovat s výrazně omezeným prostorem. Neširoká parcela mezi existujícím blokem budov a valem železniční tratě měla být využita pro budovu, která nabídne nové byty a zároveň obnoví adekvátní zakončení řady domů, narušené zbouráním činžovního domu před stavbou železničního valu.

Navržený dům přímo navazuje na blok budov a třebaže využívá celou šířku parcely, nezaplňuje její veškerý prostor. Zatímco uliční fasáda respektuje tzv. uliční čáru, dvorní fasáda byla umístěna do úrovně výrazného rizalitu sousedního domu, čímž byl definován základní, lichoběžníkový půdorys domu. Ten byl následně dotvořen novým výběžkem ve směru do vnitrobloku, jenž pomáhá uzavřít celý blok budov a zvyšuje intimitu vnitrobloku.

Vzhledem k charakteru projektu jakožto dostavby bloku se návrh výškově, půdorysově i co do tvaru střešních rovin absolutně podvolil rozměrům stávajících okolních budov. Ve dvorní části navazuje sklonem a výškovým umístěním střešní roviny na střechu sousedního objektu, přičemž v hřebeni končí o necelý metr níže. V porovnání s protějším domem v ulici na Žertvách je pak rozdíl výšek ještě mnohem výraznější. Do ulice Novákových je pak navržený dům řešen s rovnou střechou, jakožto vikýřem.

Hlavní vstup do objektu z ulice Novákových slouží zároveň i jako vjezd a je zapuštěn do nitra půdorysu, takže před ním vzniká volně přístupný krytý prostor. Za vstupními dveřmi se nachází oddělené domovní schodiště (navazující přímo na hlavní vstup), výtah a dále v severní části parkovací systém. Ten je řešen hydraulickou parkovací plošinou pro šest vozidel. Mysleli jsme i na parkování návštěv, která mohou svoje vozidla nechat v průjezdné části prvního podlaží. Na tomto podlaží je také umístěn zadní vchod směrem ze dvora. Společné prostory potřebné pro pohodlné užívání domu, jako kočárkárna, sklepy nebo technologie, jsou situovány v suterénu.

Vstupní prostory domu jsou od bytových odděleny nebytovým prostorem v druhém podlaží, určeným například pro prodejnu. Následující podlaží už každé slouží jako jeden byt, výjimku tvoří až nejvyšší šesté a sedmé podlaží, spojené v jednu mezonetovou bytovou jednotku.

Vizuálně je objekt z exteriéru hmotově, materiálově i barevně jednoduchý. Druhé podlaží jej díky rozsáhlému prosklení opticky dělí na dvě hmotná tělesa. Spodní těleso, tedy první nadzemní podlaží, komunikuje s exteriérem hlavně výrazným uličním vstupem s výplněmi odsunutými hluboko do nitra půdorysu. Celistvost horní hmoty pak narušují pouze okenní otvory, balkony a terasy. Toto narušení je však velmi jemné. Terasy se ve dvorní části schovávají v zářezech pod rovinou střechy, balkony v uliční fasádě jsou spojeny sloupem v jeden harmonický celek, který hmotně odpovídá celkovým rozměrům stavby.